Zaměstnavatelé mají ze zákona vícero povinností, které musí brát v potaz. Zatímco někteří na ně zapomínají, jiní jsou si jimi plně vědomi. Kromě dodržování povinností týkajících se BOZP a PO se nesmí opomíjet ani náhradní plnění, které je skvělým způsobem, jak pomoct těm nejzranitelnějším čili handicapovaným jedincům.
Co je to náhradní plnění?
Pokud hovoříme o náhradním plnění, mluvíme o možnosti plnění povinného podílu. Jedná se o zákonnou povinnost, která je ukládána zaměstnavatelům, kteří mají pod svými křídly více jak pětadvacet zaměstnanců. Ti jsou ze zákona dále povinni zaměstnat alespoň jednu osobu se zdravotním postižením, případně je možné využít ono náhradní plnění, pokud společnost nenabízí možnosti, ve kterých by handicapovaný jedinec mohl pracovat.
Náhradním plněním se rozumí využívaní úklidu, také koupě úklidových nebo jiných prostředků, odebírání jejich výrobků, ale také služeb od firem, které zase zaměstnávají jen a pouze handicapované jedince.
Pokud by však nevyužila možnost náhradního plnění a nedošlo by ani k zaměstnání handicapovaného člověka, zaměstnavateli by náležela povinnost provést odvod do státního rozpočtu, který se vypočítává z průměrné mzdy.
Náhradní plnění jako nejlepší cesta
Mnozí se však shodují na tom, že náhradní plnění je ve většině případů opravdu ideální cesta, jak splnit tuto zákonnou povinnost. Jak už bylo zmíněno, odebírat je možné výrobky, ale případně také služby od zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci jsou tvořeni handicapovanými osobami.
V tomto případě je totiž jistota toho, že se finanční prostředky opravdu dostanou k těm, kteří je potřebují. Přihozením do státního rozpočtu se nikde nezaručuje to, že peníze poputují k potřebným.
Navíc pokud se využijí služby společností zaměstnávajících handicapované, které jsou v režimu náhradního plnění, obvykle to zákazníkům přináší dokonce nemalé úspory. Výhodné je to tak pro obě strany.
