Máma bude mít o měsíc 80. Stále je poměrně čiperná, jezdí na kole, pobíhá kádě – tudy. Když přišlo očkování, tak jsme neváhali. Již nyní je problém ji udržet doma. Sestře se podařilo zareagovat velmi rychle. Objednávala krátce po uvolnění přihlašování pro osoby 75+. V místě nejbližším volno nebylo, tak přihlásila termín do Žiliny.
Možná bude více zajímat, jak to celé probíhalo.
Krátce po zaregistrování měl přijít na mobil COVIS-19-PASS od NCZI. Nic nechodilo, až nám došlo, že jsme v registraci dali pevnou linku. Půl hodiny telefonování a sms přišla na mobil. Takže první poznatek – potřebujete mobilní číslo. Informace o čase a místě očkování přišla i do mailu.
Přímo ze stránky nemocnice jsme stáhli a predvyplnili dva papíry – kromě Dotazníku pacienta s čestným prohlášením i Poučení a informovaný souhlas. Mohli se vyplnit i na místě, vyplněním jsme šetřili čas.
Na vstupu do nemocnice nám standardně změřili teplotu. Dopředu jsme věděli, kde je očkovací centrum. Na jednom místě byly 3 ordinace, v každé 3 pracovníci plus něco navíc.
Přímo na místě při pultíku zkontrolovali náš covid pass, odsouhlasili se svými dokumenty, zkontrolovali vyplněné papíry a poslali do přidělené místnosti. Tedy před tuto místnost. Prostoru bylo dost, dodržování vzdáleností bylo na každém jednom. Do vakcinačního místnosti jsme da dostali po krátké chvilce. Tam bylo třeba občanský průkaz a kartu pojištěnce. Personál zaevidoval, co bylo třeba. Máma měla celé očkování promyšlené, oblékla si tričko s krátkým rukávem a svetr. Takže s svlékáním nebyl problém. Po očkování dostala ještě papír potvrzující, že absolvovala první dávku. Je na něm uveden přesný čas, kdy ji očkovali, šarže vakcíny, její čislo covid passu. Před druhou dávkou o 28 dní dostane snova sms. Po injekci bylo doporučeno 15 minut posedět.
Okamžitou reakci neměla, ruka ji nebolela. Ale nebylo to zcela bez problémů. Doma jí klesl tlak a stoupl puls. Naštěstí ne velmi výrazně. Ráno už bylo vše v pohodě.
Celé to trvalo is čekáním před a po méně než půl hodiny. A to jsme se prosím dostavili o 20 minut před naším oficiálním termínem.
Jak to je organizováno na jiných místech netuším. Vím však, že je to hodně o lidech. Neboť ne všechno se dá nařídit shora.
A ještě jedna příhoda. Po nás k pultíku přišli dva muži s babičkou. Tedy, měla 84 let, taková maličká, shrbená. Zjevně přišli syn a vnuk. Ukázali sms a sestřička jim říká, ale vždyť to máte až na zítra. No panika. Jasně, táhnout babku znovu do nemocnice. žádná legrace. Už se schylovalo k hádce, kdo si to vlastně špatně podíval. Sestřičky mezi sebou se na sebe podívali a zahlásili, počkejte. Jedna odešla a nakonec se místo pro babku našlo. Vždy se zřejmě stane, že někdo nepřijde, že onemocní, neprojde přes síto. A tak když se chce, tak to jde. Pouze opakuji, je to o lidech.
