Opozice žádá plnohodnotný dialog, který obnoví jednotu ve společnosti.
Koordinační rada běloruské opozice trvá na propuštění politických vězňů a odmítá možnost řešení politické krize přijetím nové ústavy.
Informovala o tom v sobotu agentura Interfax.
„Znovu opakujeme, že na obnovení jednoty ve společnosti je potřebný plnohodnotný dialog o způsobech řešení politické krize. Prvním krokem dialogu musí být odmítnutí (uplatnění) represí z politických důvodů, jakož i propuštění všech politických vězňů,“ uvádí se v prohlášení opozice.
Zveřejněné bylo v reakci na výsledky VI. všebieloruského lidového shromáždění, na němž se ve čtvrtek a pátek zúčastnilo 2700 delegátů – zástupců vládních úřadů a vybraných zástupců občanů.
Reforma ústavy má přinést klid
Opozice ve své reakci uvedla, že vedení země slibuje ústavní reformu v naději, že „společnost se vyrovná s tím, co se děje“.
Odpůrci současného režimu v Bělorusku však současně zdůrazňují, že „přijetí nové ústavy má být poslední fází překonání politické krize“.
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko v pátek prohlásil, že hlasování o novém znění běloruské ústavy by se mělo odehrát současně s komunálními volbami, a to nejpozději 18. ledna 2022.
Podle AP jde o další Lukašenkův pokus uklidnit opozici a obyvatel, kteří se v posledních měsících zapojily do protivládních protestů.
Lukašenko zorganizoval referenda o ústavních změnách už dvakrát, vždy přitom protlačil změny, kterými si upevnil moc: v roce 1996 takto získal pravomoc jmenovat soudce a referendum z roku 2004 mu umožnilo ucházet se znovu o prezidentský post, i když hlavou státu byl dříve dvě po sobě jdoucí funkční období.
bez opozice
Všebieloruské lidové shromáždění je předsednictvem, které nepatří do systému mocenských orgánů. Jeho delegáty jsou vládní představitelé a režimem vybraní zástupci z různých oblastí společnosti.
Opozice něj nemá přístup a kritizovala ho jako nelegální. Opozice, jejíž lídři jsou uvězněni nebo byli nuceni odejít do exilu, označila shromáždění v Minsku za „politické divadlo“.
Cílem shromáždění bylo projednat a schválit hlavní body programu socioekonomického rozvoje Běloruska na roky 2021-25.
První takové shromáždění se uskutečnilo v říjnu roku 1996 – před zmíněným referendem o změnách do ústavy. Od té doby se koná každých pět let, aby jeho delegáti schválili program socioekonomického rozvoje země na příštích pět let.
Letos se konalo v době přetrvávajících a nebývalých protestů opozice a části obyvatel země proti výsledkům prezidentských voleb z 9. srpna minulého roku.
Za jejich vítěze byl sice prohlášen Lukašenko, ale opozice i Západ považují výsledky voleb za zfalšované. Demonstranti požadují rezignaci Lukašenka, propuštění politických vězňů a uspořádání nových voleb.